Eze 8 | CzeCSP | STEP | I stalo se ⌈v šestém roce v šestém měsíci , pátého dne toho měsíce,⌉ když jsem seděl ve svém domě a judští starší seděli přede mnou, že tam na mě dolehla ruka Panovníka Hospodina.

Ezekiel 8

Ohavnosti v chrámě

1 I stalo se ⌈v šestém roce v šestém měsíci, pátého dne toho měsíce,⌉ ^{▼▼[Tj. 17. září 592 př. Kr., zhruba 14 měsíců po prvním vidění (1,2).]} když ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}jsem seděl ve svém domě a judští starší ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}seděli ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}přede mnou, ^{▼▼14,1; 20,1; 33,31} že tam na mě dolehla ^▼▼1,3v ruka Panovníka Hospodina. 2 Tu jsem viděl, hle, ⌈muž vzhledem jakoby podobný ohni:⌉ ^{▼▼LXX a některé překlady: podoba muže (v h. velmi podobné tvary:’íš a ’ēš)} Od jeho jakoby beder dolů oheň a od jeho beder nahoru vzhled jako záře, jako třpyt ^{▼▼h.: oko} jantaru. ^{▼▼1,4p.27} 3 Vztáhl cosi ^{▼▼10,8; h.: napodobeninu; [Termín používaný obvykle v architektuře pro popis stánku, chrámu či oltáře; 8,10; Ex 25,8; Dt 4,16nn; 1Pa 28,11; Joz 22,28.]} jako ruku ^▼▼2,9 a vzal mě za kštici ^{▼▼h.: třásně} na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavě. Duch mě pozdvihl ^{▼▼3,12.14; 43,5} mezi zemi a nebesa a ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přenesl mě v Božím ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}vidění do Jeruzaléma ^{▼▼11,24; 40,2} ke vchodu vnitřní brány obrácené k severu, tam kde je sídlo sochy ^{▼▼Dt 4,16; 2Pa 33,7; n.: zobrazení; [Možná se jednalo o sochu bohyně Ašery. Nevíme, kdy byla do chrámu umístěna. V 2Kr 23,6 máme zprávu, že za Jóšijášovy reformy byl z Hospodinova chrámu odstraněn „posvátný kůl“.]} žárlivosti, ^{▼▼5,11; Jr 7,30; 32,34} která dráždí k žárlivosti. 4 A tam hle, sláva ^{▼▼3,23; 9,3} Boha Izraele ⌈podobná vidění,⌉ ^{▼▼h.: jako vzhled; 43,3} které jsem spatřil na pláni. ^▼▼3,22n 5 Řekl mi: Lidský synu, pozvedni ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}nyní své oči ^{▼▼Pozn. 59 v tabulce na str. 1499}směrem k severu. Pozvedl jsem tedy své oči ^{▼▼Pozn. 59 v tabulce na str. 1499}směrem k severu a hle, na sever od oltářní brány byla ve vstupu tato socha žárlivosti. 6 Pak mi řekl: Lidský synu, ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}vidíš přece, co ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}páchají, velké ohavnosti, které tu ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}páchá dům izraelský, abych se vzdálil ^{▼▼[Tak dle kontextu; gramaticky se infinitiv může vázat i k těm, kdo páchají, tedy: aby se vzdálili od mé…]} od své svatyně. ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}Znovu uvidíš ještě větší ohavnosti.

7 Nato mě přivedl ke vchodu do nádvoří a hle, ve zdi jsem viděl nějakou díru. 8 Řekl mi: Lidský synu, prokopej se ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}nyní skrze zeď. Prokopal jsem se tedy skrze zeď a hle, nějaký vchod. 9 Pak mi řekl: Vejdi a podívej se na ty zlé ohavnosti, které tady ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}páchají. 10 Tu jsem vešel a hle, viděl jsem všelijaká ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}⌈zpodobení plazů a zvířat⌉ ^{▼▼Ex 20,4; Dt 4,17n} hodných ^▼▼23,14 opovržení a všelijaké bůžky domu izraelského vyryté na zdi ^{▼▼Iz 66,17} kolem dokola. 11 A ⌈sedmdesát mužů ze starších domu izraelského⌉ ^{▼▼Ex 24,1—9; Nu 11,16} s Jaazanjášem, synem Šáfanovým, stojícím uprostřed nich, stojí ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před nimi, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý se svou kadidelnicí v ruce a z ⌈kadidla vystupuje oblak⌉ ^{▼▼[Oblak z kadidla hrál významnou roli při úkonech velekněze za oponou velesvatyně na den smíření (Lv 16,13; Dt 33,10); zde se stává součástí pohanského rituálu.]} vonného ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}kouře. 12 Tu mi řekl: ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}Viděl jsi přece, lidský synu, co ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}páchají starší domu izraelského potmě, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý v pokojích svých obrazů, ^{▼▼sg.; n.: představy, umění (jasný zákaz; Lv 26,1)} neboť si říkají: Hospodin nás nevidí, ^{▼▼9,9; Ž 10,11; Iz 29,15} Hospodin opustil zemi. 13 Pak mi řekl: ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}Znovu uvidíš ještě větší ohavnosti, které ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}páchají. 14 Přivedl mě ke vchodu do brány Hospodinova domu, která směřuje k severu, a hle, tam sedí ženy a ⌈oplakávají Tamúza.⌉ ^{▼▼[Jediná jmenovitá zmínka tohoto babylonského boha plodnosti v Písmu. Uctívání Tamúza zahrnovalo svěcení každoroční smrti a sestoupení boha do podsvětí.]}

15 Řekl mi: ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}Viděl jsi přece, lidský synu. ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}Znovu uvidíš ještě větší ohavnosti, než jsou tyto. 16 Pak mě přivedl na vnitřní nádvoří Hospodinova domu a hle, u vchodu do Hospodinova chrámu ⌈mezi předsíní a oltářem⌉ ^{▼▼[Kněží se modlili k Bohu mezi předsíní a oltářem ve dnech postu; Jl 2,17; na tomto místě byl zavražděn Zachariáš; Mt 23,35. Jeruzalémský chrám se nelišil od jiných starověkých chrámů v tom, že byl orientován na východ. Uctívání slunce tedy nutně znamenalo, že lidé byli k chrámu zády.]} je asi dvacet pět mužů zády ^{▼▼Jr 2,27v; 32,33v} k Hospodinovu chrámu a tvářemi k východu a ⌈sklánějí se před sluncem⌉ ^{▼▼Dt 4,19; 17,3; 2Kr 23,5; Jr 8,2; n.: klanějí se slunci; [Uctívání astrálních objektů mohlo začít během kralování Menašeho; 2Kr 21,5.]} na východě. 17 Nato mi řekl: ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}Viděl jsi to, lidský synu? Cožpak bylo domu judskému málo ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}páchat ty ohavnosti, které ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}páchali tady? Vždyť naplnili zemi násilím, ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}znovu ^{▼▼Dt 30,3p} mě provokovali ke ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}hněvu ^{▼▼16,26; 2Pa 33,6; Iz 65,3} a hle, ⌈podávají si vinnou ratolest k nosu.⌉ ^{▼▼[Není jasné, co znamená „podávat si k nosu vinnou ratolest“; možná paralela je na syrském reliéfu s králem, který si dává k nosu květinu, když uctívá hvězdy. Existuje celá řada hypotéz vykládajících tento patrně náboženský úkon, jinde v Písmu nezmíněný.]} 18 Také já budu jednat ^{▼▼n.: budu páchat} v zlobě, mé oko se neslituje ani nebudu mít soucit. ^{▼▼7,4; 9,10} Budou ke ⌈mně hlasitě⌉ ^{▼▼h.: do mých uší velkým hlasem (srv. Nu 11,1.18; Sd 7,3; 1S 8,21)} volat, ale nevyslyším ^{▼▼Př 1,28; Iz 1,15; Mi 3,4; Za 7,13} je.